Bert Esselink: A Practical Guide to Localization 2000.

490 s. John Benjamins Publishing Company Amsterdam/Philadelphia, ISBN 90 272 1956 7 (Eur.) / ISBN 1-58811-006-0 (US).

Druhé, přepracované vydání praktické příručky popisující proces internacionalizace, globalizace a lokalizace programového vybavení i webových serverů. Autor knihy je aktivní v oboru od roku 1990. Má rozsáhlé praktické zkušenosti se všemi aspekty probírané tematiky. To se pozitivně odráží i na kvalitě recenzované publikace, která zachycuje nejnovější vývoj v oblasti lokalizace softwaru i webových stránek, resp. celých webových serverů. Mnoho užitečných informací v ní najdou jak překladatelé, tak i vedoucí projektů a další pracovníci lokalizačních firem, resp. překladatelských agentur, které se touto problematikou zabývají.

Kromě úvodu a kapitol obsahuje kniha dvě přílohy - nesmírně praktický glosář základních termínů a popis předpokládaných trendů v oblasti lokalizace v několika nejbližších letech.

Publikace pokrývá komplexně celou problematiku převodu programového vybavení i webových stránek a navazující dokumentace z výchozího do cílového jazyka. Poslouží stejně dobře jako základní učebnice problematiky začínajícímu překladateli i jako referenční příručka těm kolegyním a kolegům, kteří v oboru pracují řadu let a potřebují rychle získat přehled, resp. internetové adresy k problematice, kterou se aktuálně zabývají.

Kapitoly jsou rozděleny na obecnou a konkrétní část. V obecné části najde čtenář popis základních problémů probíraného okruhu otázek, popisuje způsob použití jednotlivých programů a aplikací, které lze při překladech a lokalizacích programového vybavení a navazující dokumentace, resp. webových stránek použít. Velice cenná je skutečnost, že je pojednávána vždy nejen platforma Windows, ale i Apple Macintosh, čímž se titul řadí k univerzálně použitelným návodům. Velká většina kapitol obsahuje i seznam další doporučené literatury, užitečné internetové adresy a kontrolní seznam úkolů, které je třeba v dané oblasti dodržovat tak, aby projekt byl úspěšný.

Úvodní kapitola definuje základní používané pojmy a obsahuje stručný popis pracovních postu v jednotlivých oblastech i několik zajímavostí o úloze Irska, které lze bez nadsázky označit za evropskou centrálu softwarových i lokalizačních firem.

Druhá kapitola pojednává o problematice internacionalizace. Vysvětluje, co tento pojem znamená a s jakými úskalími se výrobce (tedy programátorská firma, resp. společnost provozující rozsáhlý webový server) musí vypořádat tak, aby výsledný produkt byl převoditelný do cizích jazyků s co nejmenšími problémy. Z hlediska překladatele, jenž se při své práci setkává až s výsledky snažení výrobce produktu, který překládá, je tedy spíše jen orientační.

Další kapitola je věnována vlastnímu překladu softwarových řetězců, především tedy uživatelského rozhraní. Jsou zde probrány základní zásady, potíže, s kterými se překladatel může setkat, i jednotlivé typy souborů a nástrojů, které se k jejich překladu používají.

Čtvrtá – o softwarovém inženýrství – je z hlediska překladatele opět spíše informativní. Přesto je však zajímavá a obsahuje několik cenných postřehů, které je dobré mít i při vlastní práci překladatele na paměti.

Následující kapitola seznamuje s velmi důležitou oblastí zajištění kvality, způsoby testování a významem, který tato oblast v celém procesu lokalizace má. Ze zkušenosti vím, nakolik je tato oblast někdy podceňována a kolik problémů to přináší.

Šestá a sedmá kapitola jsou věnovány vestavěné nápovědě a dokumentaci, která se uživateli zobrazuje za běhu aplikace (tzv. nápověda a dokumentace online). Pro překladatele má praktický význam především kapitola šestá, kde je popsán vlastní proces překladu. Sedmá se zabývá technickými úkoly s touto oblastí spojenými. Není již tolik určena samotným překladatelům, ale spíše lokalizačním a zkušebním technikům a vedoucím projektů.

Velice zajímavé a užitečné jsou kapitoly osmá a devátá pojednávající o překladu tištěné dokumentace (resp. dokumentace ve formátu PDF na disku CD-ROM) a o oblasti předtiskové přípravy (tzv. desktop publishing). Překladatelé technické literatury a softwaru zvlášť se v současnosti stále více setkávají s názvy produktů jako je FrameMaker, Adobe Acrobat apod. O co se vlastně jedná, se dozví právě v deváté kapitole.

Desátá kapitola rozebírá problematiku spojenou s lokalizací grafických prvků, jako jsou obrázky a snímky obrazovek - poslouží nejen překladatelům, ale především lokalizačním firmám. Upozorňuje totiž na některá úskalí, jimž je třeba se v této oblasti vyhnout.

Kapitolu jedenáctou lze nazvat povinným čtením pro všechny překladatele, kteří chtějí úspěšně pracovat v oblasti rozsáhlejších projektů lokalizace. Obsahuje totiž základní popis nástrojů pro překlad podporovaný počítačem (tzv. nástroje CAT). Čtenář se v ní dozví nejzákladnější potřebné údaje a také zde najde stručný návod na používání nejrozšířenějších nástrojů. Nechybí ani popis aplikací, které se objevily v poslední době.

Dvanáctá kapitola je určena všem, kdo se zabývají terminologií. Najdou zde jak obecný popis problematiky, tak i stručný přehled nejpoužívanějších nástrojů.

Kapitoly třináctá a čtrnáctá popisují řízení projektů a vypracovávání nabídek, a jsou proto zaměřeny spíše na lokalizační firmy. Přesto v nich najde řadu cenných poznatků i samotný překladatel.

Celkově lze knihu označit za velice užitečnou. Navazuje na první vydání a úspěšně řeší “závod s časem” 20, se kterým se musí vypořádat každá publikace věnovaná špičkovým technologiím a navazující problematice. Vývoj v této oblasti je totiž nesmírně rychlý a především 20části pojednávající o používaných nástrojích rychle zastarávají. Zde jsou však popsány s určitým nadčasovým nadhledem. Díky tomu bude kniha použitelná i za několik let. Čtenář v ní najde velice srozumitelný popis celé problematiky, a lze ji proto vřele doporučit všem překladatelům, kteří se chtějí pustit do nelehkého úkolu přinutit počítače hovořit srozumitelnou češtinou. V ideálním případě tak, aby se nedalo poznat, že původní aplikace byla napsána v jiném jazyce. Jedná se zároveň o učebnici i o referenční příručku. Může být proto zdrojem poučení pro začínající překladatele,ale i pro jejich zkušenější i velmi zkušené kolegyně a kolegy. 

Otto Pacholík

 

[Domů][Novinky][O nás][Slevy][Sekce][Akce][Časopis ToP][Slovník roku][Publikace][Databáze členů][Terminologická databáze][Diskusní skupiny][Pro osvěžení][Články][Odkazy]