DILIA - Kolektivní správa autorských práv

Na poslední Klub kultury překladu v roce 2000 jsme pozvali paní ing. Stanislavu Kellnerovou, aby nás seznámila s problematikou vybírání autorských odměn na základě nového autorského zákona – tj. zákona č. 121/2000 Sb., který nabyl účinnosti 1. prosince tohoto roku - a následného rozúčtování těchto vybraných odměn. Čtenářům nyní přinášíme základní přednesené informace.

Nejprve bych Vás ráda seznámila s hlavními změnami, které nový autorský zákon přináší. Zmíním se zde pouze o nejdůležitějších změnách. Nový AZ prodlužuje dobu ochrany autorského díla na 70 let po smrti autora nebo posledního ze spoluautorů. Současně se obnovují majetková práva, která před 1. 12. 2000 již uplynula, ale podle nového autorského zákona by ještě trvala. Tato práva se obnovují na dobu zbývající. Jinak řečeno: dosud byla chráněna díla v těch případech, kdy autor zemřel v roce po 1. 1. 1949, nyní se toto datum posouvá na 1. 1. 1929. Například Karel Čapek, Karel Poláček a řada dalších autorů, kteří již byli takzvaně “volní”, jsou od účinnosti nového AZ opět “chránění”. Autorské právo je rozděleno na práva osobnostní (§11) a majetková (§12 a další). Osobnostního práva se autor nemůže vzdát a tato práva zanikají smrtí autora. Co se týká majetkových práv, autor má právo dílo užít nebo udělit jiné osobě oprávnění k výkonu tohoto práva. A dostáváme se k tématu, které Vás bude asi nejvíce zajímat - je to licenční smlouva, která velmi podstatně mění vztah mezi autorem a nabyvatelem oproti předešlému AZ. Dle AZ platného do 30. 11. 2000 měl autor nárok na odměnu za každé užití díla, to znamená, že nabyvatel nemohl práva “vykoupit”. Stávající autorský zákon tento stav mění. Zde jsou základní pravidla týkající se Licenční smlouvy:

A nyní ke kolektivní správě, nejprve o zdrojích odměn. DILIA uzavírá smlouvy s provozovateli kabelových televizí, rozhlasovými a televizními stanicemi, provozovateli rozhlasového a televizního vysílání, jako jsou např. hotely a podobná zařízení, a vybírá na základě těchto smluv odměny za užití autorských děl těmito uživateli. Dále vybírá odměny od dovozců a výrobců kopírovacích zařízení a nově, na základě nového autorského zákona, také od provozovatelů kopírovacích služeb za úplatu. Výše odměn týkajících se užití autorských děl provozovateli kabelových televizí, rozhlasovými a televizními stanicemi a provozovateli rozhlasového a televizního vysílání, je stanovena smluvně a výše odměn, vybraných od dovozců a výrobců kopírovacích zařízení a od provozovatelů kopírovacích služeb za úplatu, je stanovena zákonem a závisí na výkonnosti kopírovacích strojů dovezených nebo vyrobených v republice u výrobců a dovozců, výše odměny za kopírování je stanovena jako pevná částka za každou kopírovanou stránku za úplatu. Vybraná částka je dále dělena na základě autorského zákona mezi ochranné organizace zastupující určité skupiny autorů. Tyto organizace rozdělují vybrané odměny jednotlivým autorům tak, jak to provádí i DILIA. Podobně OSA, organizace zastupující autory hudebních děl, vybírá odměny od dovozců a výrobců nenahraných nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů a pravděpodobně bude také vybírat odměny z přístrojů ke zhotovování rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových záznamů. Tyto odměny jsou rovněž děleny mezi ostatní ochranné organizace, mezi nimiž je i DILIA.

Autorské odměny došlé za zúčtovatelné období, to znamená za jeden kalendářní rok, jsou vždy jednou ročně beze zbytku rozděleny mezi autory a nyní rovněž mezi vydavatele děl, která lze rozmnožovat pro osobní potřebu na podkladě tiskového či jiného grafického vyjádření. Odečítají se pouze přesně zúčtovatelné náklady vynaložené na kolektivní správu a částka do rezervního fondu, který je každá ochranná organizace autorská povinna ze zákona vytvářet. Tento fond je určen k uspokojení nároků těch autorů, kteří se o svůj nárok přihlásí a prokáží, že jejich díla byla užita, ale kterým tato odměna nebyla vyplacena například proto, že o sobě nebo o svých publikovaných dílech ochrannou organizaci neinformovali. Zde bych ráda upozornila na jednu velmi důležitou skutečnost - §96, odst. 3 AZ říká, že příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn či příjmů pouze k takovým nositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci. Proto je v zájmu všech autorů ochrannou organizaci o svých vydaných dílech informovat. Rozúčtovací řád platí pro všechny autory stejně, neexistuje tu tedy jakákoli preference mezi autory českými a zahraničními a DILIA je na základě recipročních smluv povinna zasílat odměny patřící zahraničním autorům do zahraničí, stejně jako tak činí zahraniční organizace pro české autory prostřednictvím DILIE.

Osoby povinné platit autorské odměny se nás velmi často ptají, jak tyto vybrané odměny rozdělujeme. Proto mi dovolte, abych se zde o systému rozúčtování v krátkosti zmínila. Vybrané odměny se nejprve dělí na základě možného užití autorských děl. To znamená, že odměny vybrané od dovozců a výrobců kopírovacích zařízení a od provozovatelů kopírovacích služeb za úplatu jsou rozděleny na základě dostupných informací autorům, jejichž díla lze na těchto zařízeních kopírovat, tj. autorům knih a vydavatelům těchto knih, ale ne např. filmovým režisérům a autorům audiovizuálních děl. Odměny vybrané od dovozců a výrobců nenahraných nosičů a z přístrojů k zhotovování rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, provozovatelů kabelových rozvodů, provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání ve veřejných prostorách atd. jsou rovněž rozděleny autorům audiovizuálních děl na základě dostupných informací o užití těchto děl. Abych ještě trochu více osvětlila způsob rozdělování, uvedu příklad: koupíte-li si například prázdnou kazetu, je už v ceně zakalkulován určitý poplatek za to, že si na tuto kazetu nahrajete nějaký film nebo hudbu a nekoupíte si nahrávku v obchodě. Tím, že si nahrávku nekoupíte, přichází autor o tantiémy, které by jinak z prodeje měl. Stejná situace nastává, když si někdo pro svoji osobní potřebu kopíruje část knihy a nekoupí si ji. Aby se alespoň částečně autorům kompenzovala újma na tantiémách, která jim vznikla tím, že si někdo jejich práce kopíruje a nekoupí si je, byla zavedena instituce kolektivní správy autorských práv. Jejím úkolem je odměny vybírat a následně je takto poškozeným autorům rozúčtovat. Na tomto principu, tedy na hledání kritérií, která díla byla kopírována nebo která byla užita pro další podnikání, např. provozovateli kabelových sítí, je postaven program pro rozúčtování.

Při rozúčtování odměn, vybraných od dovozců a výrobců kopírovacích zařízení a od provozovatelů kopírovacích služeb za úplatu, se opíráme o statistiky vydaných děl, které máme z Národní knihovny v Praze, a dále o statistiky výpůjček ve vzorku vědeckých knihoven a o seznam děl nahlášených autory. Při rozdělování odměn vycházíme ze zahraničních zkušeností, které nám říkají, že kopírované knihy jsou převážně knihy vydané v daném roce, a proto se i v zahraničí opírají při rozdělování odměn o statistiku vydaných knih v aktuálním roce. Aby systém rozdělování co nejvíce odpovídal skutečnosti, zahrnuli jsme do systému rozúčtování ještě statistiku výpůjček ze vzorku vědeckých knihoven, která nám dává poměrně dobrý obraz o tom, co je žádáno a co je pravděpodobně také kopírováno. Pro rozdělení odměn plynoucích od provozovatelů kabelových televizí, z veřejných prostor, z dovozu a výroby nenahraných nosičů a z přístrojů k zhotovování rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových záznamů jsme v projektu pro rozúčtování zvolili standardní postup užívaný ochrannými organizacemi prakticky v celé Evropě - to znamená, že vybrané odměny jsou nejprve rozděleny mezi jednotlivé vysílané kanály. Při rozdělování se bere zřetel na počet příjemců daného kanálu, oblíbenost kanálu a dále typ vysílaných programů. Částka, připadající zahraničnímu kanálu je odeslaná do zahraničí prostřednictvím zahraniční ochranné organizace, částka připadající českým kanálům je následně rozdělena mezi jednotlivá díla na základě přehledu vysílaných programů a částka připadající na dílo je dále dělena mezi jednotlivé autory těchto děl. Jak jsem již řekla, opíráme se při rozdělování částky připadající na české kanály o úplnou informaci o vysílaných dílech. Protože se nám nepodařilo získat tyto informace od TV stanic v elektronické formě, musíme je do databází zaznamenávat sami. Je to velmi zdlouhavá a namáhavá práce. Program pro rozúčtování odměn je již téměř dokončen. Na jeho základě budou s co největší možnou přesností rozděleny odměny těm autorům a vydavatelům, kterým právem náleží - to znamená těm, kterým vznikla újma na tantiémách kopírováním a užitím jejich prací.

Jak jsem již uvedla, při rozdělování odměn se opíráme o přehled vydaných knih, které máme z Národní knihovny v Praze, a o přehled o výpůjčkách ze vzorku vědeckých a divadelních knihoven, dále o přehledy televizních programů a informace o dílech dodaných nám autory a vydavateli. Na základě těchto přehledů o užití děl jsou odměny rozdělovány na jednotlivá díla a následně jsou odměny, připadající na dílo, rozděleny mezi jeho jednotlivé autory. K tomu, aby rozdělení odměn bylo opravdu efektivní, je nutné vždy pracovat s důkladnými a pokud možno nejúplnějšími informacemi a statistickými přehledy. Abychom toto vše mohli učinit, potřebujeme velmi podrobné informace o jednotlivých vysílaných a vydávaných dílech, a proto se znovu na Vás, na autory, obracím s žádostí o poskytnutí těchto informací. Na konečné podobě formuláře pro ohlášení jednotlivých typů děl v současné době ještě pracujeme a po dokončení budou umístěny na naší internetové adrese www.dilia.cz.

Ing. Stanislava Kellnerová

DILIA - vedoucí oddělení kolektivní správy autorských práv

 

[Domů][Novinky][O nás][Slevy][Sekce][Akce][Časopis ToP][Slovník roku][Publikace][Databáze členů][Terminologická databáze][Diskusní skupiny][Pro osvěžení][Články][Odkazy]